R1 Piotr Anderszewski ↗ zdroj

Intimní setkání s vrcholným klavírním repertoárem v podání Piotra Anderszewského. Pozdní Brahmsovy miniatury a Beethovenova sonáta nabídnou večer plný soustředěné krásy a jemných odstínů.

PROGRAM

Franz Schubert

Klavírní sonáta č. 19 c moll, D 958

Johannes Brahms

Sedm fantasií op. 116

Tři intermezza op. 117

Šest klavírních kusů op. 118

Čtyři klavírní kusy op. 119

Ludwig van Beethoven

Sonáta č. 32 c moll op. 111

ÚČINKUJE

Piotr Anderszewski – klavír

Vrcholné klavírní kompozice vídeňských mistrů Johannese Brahmse Ludwiga van Beethovena stanou na programu recitálu fenomenálního polského klavíristy Piotra Anderszewského.

Po raných klavírních sonátách, které Robert Schumann charakterizoval jako zakuklené symfonie, se Johannes Brahms k tvorbě pro sólový klavír vrátil až v pozdním věku. Jeho poslední klavírní díla tvoří čtyři sady kratších skladeb, které v letech 1891–1893 vydal pod opusovými čísly 116–119. Jejich melodičnost a koncentrovaná forma z nich činí jakési abstraktní instrumentální písně, ovšem v brahmsovsky delikátním a vytříbeném klavírním stylu.

Beethovenova poslední klavírní sonáta představuje jeden z vrcholů jeho pozdní tvorby a symbolické završení celého sonátového odkazu. Neobvykle má pouze dvě věty: dramatickou a vášnivou první část střídá rozsáhlá Arietta s variacemi, v níž se prosté téma postupně proměňuje až v téměř nadpozemskou hudbu. Dílo z let 1821–1822 tak vede posluchače od zápasu a napětí ke klidu a smíření – jako by se Beethoven svou dvaatřicátou sonátou s celým žánrem definitivně loučil.